Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Část první LGO 2013

31. 1. 2013

Cesta na letošní Odysseu byla fajn- kopice srandy, hodně jídla a super cesta bez kalamit, bouraček, kolon a podobných nesnází. p1170978.jpg

Přijeli jsme jako první na určené místo a rychle se ubytovali v přilehlém pensionu...oproti Avoriaz, kde byl stake out asi tak 20min chůze od ubytováni bylo nové místo super - psi 50m pod postelí.

Druhý den začal klasickou velmi podrobnou veterinární prohlídkou, která u každého týmu trvá min 30min a pracuje na ni vždycky několik veterinářů najednou(takhle podrobnou prohlídku dělá málo který, nebo spíše žádný veterinář při přijmutí jednoho nemocného psa do ordinace natož u 14psů .....) slavnostní ceremoniál, ohňostroj, uvítání musherů a první velký musher meething, předání startovních čísel.p1170489.jpg

 

  prolog pro diváky na 12km.

který byl  hlavně pro snad 10 000 tisíc diváků ať už v prostoru startu, cíle či po cestě okolo  Praz de Lys Sommand  

Když se ještě vrátím k divákům, nikde jinde jsem nezažil takhle fandící, takhle se zajímající diváky než na LGO, chtějí od vás podpis, chtějí veškeré možné informace o vás či psech. I na hloupé mazáni psích tlapek či masírováni psů po běhu se dokáží dívat dlouhé minuty. Po cestě vám fandí vaším jménem a přitom na dresu mám jen příjmení....na stake out za vámi přijdou a ptají se na etapu, na psy, na to proč vám to letos nejede a proč vám to minulou LGO běhalo na první místa? Říkají vám, že jste jejich favorit apod. Myslim, že je to pro ně opravdu velká událost a jsou hrdí, že se u nich jezdí takhle velký závod......já sám tomu říkám zimní Tour de France akorát se psama :-) opravdu nádherný pocit (když se nestane nic zlého....:-(   ) amvyb21lbgfyzgf0lwxnbziwmtmtamv1zgktmtctode1mg--.jpg

 

1etapa Les Carroz — Agy — Flaine

převýšení 3 500 m, vzdálenost 62 km

ráno už to jede na plné obrátky, tak jak jsem na LGO zvyklý, stávání v 5,30 rychlá snídaně, nabrat vodu, vyvenčit psy a rychle jedem konvojem do Les Carroz, kde byl start po napojeni psů, připravení povinné výbavy do saní zkontrolováni čelovek a lavinového hlásiče, můžeme jít na start.

Na startu opět x tisíc diváků jak v Čechách na fotbale a hokeji dohromady:-)to samé opět po cestě, kde trať vede schválně přes všechny možné vesničky a městečka v okolí, po malém vymotání z městečka to začíná, kopec nahoru a hned pořádná střecha, převýšení 3 500m bude asi cítit a před startem jsem z něj měl obavy, vše se naplnilo do posledního puntíku. Možná ještě horší než jsem čekal, protože takové stoupáni nikdo ani nemůže čekat...to už není mushing, ale horolezectví . Ten kopec byl nekonečnej a strašně prudkej to co neudejcháš to co nevyjdeš to nevyjedeš. Po cestě opět diváci a hlasitě vás povzbuzují, ale vy přitom nedokážete vůbec nic...ten kopec vás ničí. Nikdy v životě jsem nejel větší kopec a myslim, že už ani nepojedu. 483130_561726117179365_811626305_n.jpg

Po vystoupáni vás čeká krkolomné klesáni, které už s malými kopci vedlo do cíle ve Flaine, kde byla opět plná ulice fandících diváků.Po cestě jsem měl jeden pád a trochu jsem si zapomněl vzít rukavice do malé kapsy, takže po příjezdu do cíle mi byla docela zima:-)))) rukavice byli ve velkém vaku na saních......

Do cíle jsem přijel totálně vyčerpaný, zmrzlý a hladový  „jak pes“ asi jako každou etapu této letošní LGO.

 

2, etapa Morillon - Sixt Fer à Cheval – Morillon

převýšení 3800 m, vzdálenost 77km 

měla být ještě horší- a byla :-) nebyla sice tak prudká, jako první, ale o to zase delší stoupáni, které ve finální fázi mělo taky velice slušný úhel.....plus k tomu na vrcholcích pěkně sněžilo a foukal větříček....ředitel závodu mě na to už upozorňoval na startu, že to na hřebenech není moc happy….

Po stoupáni přišlo klesání a zase stoupání po sjezdovkách nahoru, většinou samé krásné červené sjezdovky, ve kterých se lyžaři vezou nahoru .Tyto 3 etapy jsem chtěl jezdit na klid, šetřit psy ve sjezdech a šetřit je na zbytek závodu. Takže je zbytečné je hnát, ale jen nechat  běžet jak umí ...což se dařilo a  byl jsem po těchto etapách na 4místě. zxjvdxn0yw5kltaxlwxnby0ymdezlw1lcmnyzwrpltiz.jpg

Rychlý přesun na ubytováni, obstarat psy, nakrmit, namasírovat, namazat packy, večeře a jít spát, protože se ráno opět vstává 5,30, kluci ještě v noci venčí a masírujou či strečujou psy....takže i oni si sahají každý den na dno

svých sil.  Musher se totálně vyčerpá na trati handleři to mají horší, ty jsou vyčerpáni celý den...venčení, napájení,  mazáni psů, masírování, příprava saní, navádění na start, navádění z cíle, kde se pak práce opakuje do časných ranních hodin o stáváni pak není ani slovo.....

 

3,etapa Sommand - Praz de Lys – Sommand

převýšeni 2800 m,  vzdálenost 62km  

Graf s profilem trati vypadá- jak řekl jeden český musher jako EKG :-) a k tomu začíná pěkně sněžit. Za chvilku už si to mastíme do prvního stoupáni, sněží tak, že není moc vidět na značky natož kde je trať?:-( amvyb21lbgfyzgf0lwxnbziwmtmtotgxmw--.jpg

Na vrcholu, asi při druhém vystoupání  najednou uvidím  4 spřežení, jak tam stojí a neví kam dál a motají psy. Z toho chumlu na mě volá Aleš Picl, že trať není vůbec vidět, že je nebezpečný jet dál.....co tam? zkouším najít trať a jedu pomalu dál, při tom se bořím do čerstvého, hlubokého sněhu někde 20 cm, někde nafoukaný metr.Cesta hrozná, spíš víc rozmotávám a navádím psy na správnou cestu než jedu, zbylé 4 spřežení se vezou za mnou, po vystoupáni na úplný vrchol na mě volají organizátoři, že cesta vede napravo, ale TO UŽ BYLO a já skáču a letim z kopce dolů .....rychle se snažím zakotvit a otočit spřežení, jenže když jsem zrovna u leaderů, tak zadáci vyrvou kotvu a zbytek týmu běží dolů a já držím za krčák leadry, zatím co zbytek týmu je hlavou dolů z mega mega kopce:-((( po uklidnění situace se vracím k saním a snažím se zmizet z toho pekelného místa, diky zkušeným leaderům se mi to podaří a jedu dál...

Ostatní spřežení čekají za mnou až se z této situace dostanu, protože mají strach, aby neskončili jako já:-)

Cesta dál totálně zafoukaná a zapadaná, takže si jedu asi 20-30km sám a razím cestu jako první, tým běží pěkně a jsem moc spokojenej.

Asi po 30km přijde veterinární kontrola, kde jsou všichni psi zkontrolováni a puštěni dál do závodu. Hned po vet . kontrole mi začali stávkovat leadři ,nevím jestli toho měli dost, věčného naváděni na trať nebo prohrnováni trati, ale když jsem jim řekl doleva tak šli doprava a obráceně:-), naštěstí nás pak předjel Daniel Juillaget a teď razil cestu on:-) leadři se rázem uklidnili a fičíme až do cíle za Danielem.V cíli jsou handleři štastní, že jsem dojel druhý, já sám lituju zbytečného motáni, rozmotávání a navádění na trať, které mi zabralo hrozně moc času. p1170766.jpg